|
|
B + B BARCELONA
Fabián, Ondřej ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Návrh školy do místa jako je čtvrť Poblenou je velké dobrodružství. Bloky plánu Cerda uv sobě uzavírají dramatickou historii industriální éry, kdy se ještě Barceloně říkalo Katalánský Manchester. A tady si pokládám otázku. Co znamená slovo krajina v tomto prostředí ? Jak se aplikuje na staré haly a komíny představa archetypu KRAJINY ? Jsou to snad právě tyto prvky, jež kdysi živily takřka celou Katalunii ? Mohou se střechy dnes již nevyužívaných průmyslových hal stát něčím jiným ? Novou fasádou ? Krajinou ?
|
|
|
Proměny identity místa dvou kladenských dělnických čtvrtí od poloviny 20. století: Podprůhon a Nové Kladno
Čermák, Adam ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Práce se věnuje studiu identity místa dvou kladenských dělnických čtvrtí od poloviny 20. století, konkrétně Podprůhonu a Novému Kladnu. V práci je zmíněn historický vývoj všech kladenských dělnických čtvrtí, ale hlavní část práce analyzuje coby prototypické příklady právě Podprůhon a Nové Kladno. Byť jsou obě čtvrti blízko sebe, zaznamenaly zcela odlišný vývoj: Nové Kladno bylo transformováno v sídliště, Podprůhon nechán přirozenému, postupnému vývoji. Nezbytnou součástí práce je vlastní kvalitativní a kvantitativní výzkum. Na podkladě rozhovorů s rezidenty zkoumaných čtvrtí a anketního šetření s nerezidenty se analyzuje vztah lidí k oběma lokalitám, dále též jakým prvním dojmem obě lokality působí a zda se tyto závěry liší s ohledem na věk respon- dentů. Výsledky jsou dány do kontextu s dobovými plánky i literárními a audiovizuálními díly, což umožňuje detailní popis identity obou míst. Zdá se, že Nové Kladno vlivem své transformace přišlo o svou identitu a novou si dosud nevybudovalo, zatímco Podprůhon si svou identitu zachoval, i navzdory tomu, že se z něj v 80. letech 20. století stala vyloučená lokalita. Jelikož čtvrtí s podobnými osudy vzniklo v Česku ve 2. polovině minulého století relativně mnoho, lze dílčí in- terpretace z práce zobecnit jakožto případové studie transformace industriálního...
|
|
|
Artistic creation of the German artist Fritz Gärtner and his influence on the Northern Bohemian region
Sofková, Klára ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
(česky) Diplomová práce pojednává o situaci ve výtvarném umění v severočeském regionu na přelomu 19. a 20. století. Toto období je charakteristické romantickou a realistickou krajinomalbou, které se věnoval také Fritz Gärtner. Dále je v práci popisován spolkový život německých umělců před a po první světové válce. Největší pozornost je v práci věnována spolku s názvem Metznerbund, který byl nejrozsáhlejší iniciativou své doby pro německé umělce žijící na severu Čech. Práce se zabývá i situací ve výtvarném umění v severočeském regionu po skončení druhé světové války. V praktické části práce je kladen důraz na ranou tvorbu sudetoněmeckého malíře Fritze Gärtnera v jeho rodném městě Ústí nad Labem, na jeho studium na Mnichovské akademii výtvarných umění a na jeho první velké výstavě s názvem Arbeit (Práce). Bádání o Gärtnerově životě v Ústí nad Labem přineslo nové skutečnosti, která doplňují mou bakalářskou práci. Bakalářská práce byla věnována interpretaci motivů vybraných Gärtnerových děl. Po studiu zdrojů o Gärtnerově životě a tvorbě vznikla ucelená monografie o tomto sudetoněmeckém malíři. Práce byla vypracována na základě zkoumání sekundární literatury o výtvarném umění v severočeském regionu. Průzkum této umělecké oblasti otvírá mnohá nová fakta o malířství severočeského regionu a o spolkovém...
|
|
|
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize
Čermák, Adam ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Boudný, Zdeněk (oponent)
Proměny Kladenska v období industrializace a Velké hospodářské krize Bakalářská práce se zabývá proměnou Kladenska. Hlavním cílem mé práce je zhodnotit, do jaké míry ovlivnila Velká hospodářská krize rozvoj těžebního a hutnického centra ve středních Čechách, území Kladenska i společnosti. Z tohoto důvodu je věnována větší část práce vývoji oblasti od druhé poloviny 19. století do hospodářské krize. Kladensko se rychlým tempem rozvíjelo a rozšiřovalo do okolní krajiny, neboť z původně zemědělské oblasti se vzhledem ke společenským změnám stalo dominantně průmyslovou. Hospodářská krize se projevila na Kladensku v roce 1932. Sídla přestala pronikat do okolní krajiny a z městských rozpočtů podporují rodiny nezaměstnaných. Před obcemi Kladenska stál však problém s nedostatečnou infrastrukturou a sociální péčí. Oživení ekonomiky pomohly až přípravy na další světovou válku. Kladenský průmysl začal zaměstnávat stále více nezaměstnaných a dostával se pomalu do kondice před krizí. Během druhé světové války se stalo Kladensko významným průmyslovým centrem, které chtělo nacistické vedení okresu přeměnit v reprezentativní místo místní buňky NSDAP. K městu Kladnu okupační správa připojila jeho nejbližší okolí a vytvořila takzvané Velké Kladno, které se po válce rozpadlo na původní obce, ale již v roce 1948 bylo...
|
|
|
Artistic creation of the German artist Fritz Gärtner and his influence on the Northern Bohemian region
Sofková, Klára ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
(česky) Diplomová práce pojednává o situaci ve výtvarném umění v severočeském regionu na přelomu 19. a 20. století. Toto období je charakteristické romantickou a realistickou krajinomalbou, které se věnoval také Fritz Gärtner. Dále je v práci popisován spolkový život německých umělců před a po první světové válce. Největší pozornost je v práci věnována spolku s názvem Metznerbund, který byl nejrozsáhlejší iniciativou své doby pro německé umělce žijící na severu Čech. Práce se zabývá i situací ve výtvarném umění v severočeském regionu po skončení druhé světové války. V praktické části práce je kladen důraz na ranou tvorbu sudetoněmeckého malíře Fritze Gärtnera v jeho rodném městě Ústí nad Labem, na jeho studium na Mnichovské akademii výtvarných umění a na jeho první velké výstavě s názvem Arbeit (Práce). Bádání o Gärtnerově životě v Ústí nad Labem přineslo nové skutečnosti, která doplňují mou bakalářskou práci. Bakalářská práce byla věnována interpretaci motivů vybraných Gärtnerových děl. Po studiu zdrojů o Gärtnerově životě a tvorbě vznikla ucelená monografie o tomto sudetoněmeckém malíři. Práce byla vypracována na základě zkoumání sekundární literatury o výtvarném umění v severočeském regionu. Průzkum této umělecké oblasti otvírá mnohá nová fakta o malířství severočeského regionu a o spolkovém...
|
|
|
Industriální krajina: Poldi jako fenomén v krajině a mezilidských vztazích
Mikulková, Kristýna ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Velíšek, Martin (oponent)
Mikulková, K.: Průmyslová krajina:- Poldi jako fenomén v krajině a mezilidských vztazích. /Bakalářská práce/ Praha, 2012, Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy, 57 s. ABSTRAKT Práce se zabývá fenoménem industriální krajiny, konkrétně Poldovky. Zaměřuje se na vztah krajiny, industriálního dědictví a člověka. Nahlíží na kladenskou krajinu z hlediska výtvarného, historického a geologického. Praktická část se snaží postihnout problém času a prostoru ve formě videa a objektem instalovaným v bývalé huti. KLÍČOVÁ SLOVA Krajina, industriální krajina, Poldi, člověk, genius loci, čas, prostor
|
|
|
B + B BARCELONA
Fabián, Ondřej ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Návrh školy do místa jako je čtvrť Poblenou je velké dobrodružství. Bloky plánu Cerda uv sobě uzavírají dramatickou historii industriální éry, kdy se ještě Barceloně říkalo Katalánský Manchester. A tady si pokládám otázku. Co znamená slovo krajina v tomto prostředí ? Jak se aplikuje na staré haly a komíny představa archetypu KRAJINY ? Jsou to snad právě tyto prvky, jež kdysi živily takřka celou Katalunii ? Mohou se střechy dnes již nevyužívaných průmyslových hal stát něčím jiným ? Novou fasádou ? Krajinou ?
|
|
|
Obnova krajiny postižené dlouhodobou těžbou nerostů a intenzivním osidlováním
Rückl, Pavel
Hodnotící zpráva je pouze dílčí zprávou, která bude dále doplňována a rozšiřována. Projekt bude zaměřen na konkrétní ucelenou oblast a výzkum orientován na poznání všech hlavních i zdánlivě podružných faktorů, které vlivem dlouhodobé, zejména povrchové těžby, navazujících průmyslových aktivit a hustého osídlení působí degradaci krajiny. Výzkum se zaměří na geologické, geochemické a hydrogeologické okolnosti vývoje "průmyslové krajiny". Z výsledků výzkumu by měly vyplynout možnosti celkové revitalizace krajiny, obnovy jejich přirozených funkcí a udržitelného využití krajiny při zachování jejího osídlení. Výsledky by měly být podány formou, která umožní začlenění konkrétních doporučených opatření do přípravy nové územně plánovací dokumentace.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.